Nový Zéland Working Holiday 2014 - 2015: Hledání práce a zážitky z jablkového sadu

Picking apples Motueka

Z celkových 6,5 měsíců pobytu na Novém Zélandu jsme měli možnost pracovat 5,5 měsíce na jablkovém sadu. Jednalo se o naši jedinou výdělečnou činnost na Zélandě a v následujícím článku bych se rád zmínil o několika faktech a zkušenostech s prací spojených.

 

Většina mladých Čechů přijíždí na Zéland s vízem Working Holiday a je donucena finanční nákladností pobytu najít si dříve či později zaměstnání. Spíše dříve.

 

Požadavkem udělení víza Working Holiday je disponovat finančními prostředky ve výši minimálně 4200 NZD (72 – 75 tisíc korun). Ale známe to, realita je trochu odlišná. Mnoho lidí si požadované peníze jenom vypůjčí nebo vzájemně převedou mezi partnery, tak aby na vytištěném dokladu pro případnou kontrolu imigračním úředníkem cílovou částku skutečně měli.

 

A i když vám 4 tisícovky na účtu opravdu leží, nemáte zdaleka vyhráno. Jak se mnoho cestovatelů přesvědčí na vlastní kůži, první dny na Zélandu jsou pro váš bankovní účet vskutku kritické. Vše je o poznání dražší, a pokud hned ze začátku uvažujete o koupi auta, připravte si v peněžence alespoň 1800 NZD na první týden a osobu. My takhle kupovali Toyotu Estimu za 3600 NZD a po 2 týdnech cestování po Severním Ostrově jsme došli k závěru, že práci musíme sehnat co nejdříve.

 

Kde hledat práci?

Záleží, o jaký druh práce se hodláte ucházet. Naprostá tutovka je práce na sadech a vše se zemědělstvím spojené. Pokud vás to táhne do baru, obchodu, služeb nebo na stavbu, poohlédněte se ve větších městech jako Auckland, Wellington, Queenstown a Christchurch - především stavby. Z vyprávění našich kamarádů vyplynulo, že sehnat práci na konstrukcích je pro chlapa jednoduché. Pokud vás zajímá práce o zimní sezóně v hotelu (chalet) v zasněžených horách nad Queenstownem, počítejte s velkou konkurencí a o práci žádejte s velkým předstihem. Sehnat práci jako servírka nebo barman by nemělo být až tak složité.

 

Kde práci zaručeně seženete, jsou sady, packhouse, farmy a vinice, kterých je po celém Zélandu více než dost. Práce je sezónního charakteru, ale jak vidíte v našem případě, můžete zůstat celou sezónu, klidně až 6 měsíců.

 

Přehledné informace co se kde a kdy sklízí, naleznete zde:

http://www.picknz.co.nz/Seasonal-Work/Information/Introduction.htm

http://www.picktheworld.org/location/new-zealand/

Uděláte si tak rámcovou představu kdy a kam se vypravit za prací.

 

Regiony s nejvyšší celoroční nabídkou práce jsou:

Hawke’s Bay, Severní Ostrov (vinice, jablka, hrušky, meruňky, švestky etc.)

Bay of Plenty, Severní Ostrov (kiwi, avokádo, feijoa)

Nelson a okolí, Jižní Ostrov (Motueka - jablka, hrušky)

Marlborough, Jižní Ostrov (Blenheim - vinice)

Central Otago, Jižní Ostrov (třešně – Cromwell, jablka, meruňky)

 

Jak žádat o práci?

Velké firmy nabízí seznam pozic a kontakty na svých webových stránkách. Využít můžete služeb portálů typu Backpackerboard (http://www.backpackerboard.co.nz/), pracovních agentur nebo sledujte příspěvky skupin na Facebooku, kde se občas nějaká ta zajímavá nabídka objeví.

 

Ve skutečnosti je nejlepší sednout do auta a objet veškeré sady a packhouse osobně. Za zkoušku nic nedáte a většina cestovatelů získá práci právě tímto způsobem. Farmáři se totiž s pracovníky rádi setkají osobně ještě před uzavřením smlouvy. Velkou výhodou této okružní jízdy je, že narazíte na plno rodinných farem, které byste na internetu hledali horko těžko. Nebo také můžete narazit na právě uvolněná místa zatím nepublikovaná na internetu. Fluktuace na sadech je vysoká. Hodit se vám bude seznam farem v oblasti s adresou a kontakty, který seženete v každém Info Centru (I-Site).  

 

Motuece a okolí můžu doporučit následující převážně jablkové sady:

Inglis Orchard (Riwaka na cestě ke Kaiteriteri a v Motuece)

Moana Orchard (5 km od Motueky směrem na Richmond)

Tyrella Orchard

Frasers Orchard

3 sady na Umukuri Rd na Brooklynu v Motuece (Anchorage Wines, Fairfield Orchard Limited, Umukuri Orchard, Lee’s)

 

Při podpisu smlouvy vás zaměstnavatel požádá o IRD číslo a bankovní účet. Jak je získat se dočtete zde.

 

Jak dlouho trvá jablková sezóna?

Sezóna na jablečném sadu je rozdělena základně do tří částí: thinning, picking a pruning.

 

Thinning (protrhávání)

V Motuece od začátku prosince do konce ledna/poloviny února dle velikosti sadu. Poměrně fyzicky nenáročná práce. Na začátku procházíte stromy a odtrháváte nově vyrostlé větvičky, které by později zastínily zrající ovoce. Většinu času ale strávíte na žebříku v korunách stromů, kde budete protrhávat malá jablíčka a připravovat tak více prostoru pro pár zralých pěkných kusů.

Na začátku jsme se zaučovali na menších stromech za hodinovou minimální sazbu, která nyní činí 14,75 NZD hrubého (mínus daně cca 17%). Později přišly na řadu velké stromy, které byly placeny od kusu 2 – 3 NZD. 3 dolary za strom se zdají jako velký prachy, ale stromy jsou vzrostlé a obalené ovocem. Budete muset pořádně máknout, abyste se ze začátku dostali na minimální mzdu.

 

Na našem sadu se neplatilo tak dobře, jak jinde. Navíc jsme byli ze začátku neskutečně pomalí, takže naše denní výplata činila pouhých 70 NZD na osobu. Později jsme se dostali na přijatelných 120 NZD za den a osobu. Za 6 dní práce jsme po odečtení daní a nájmu obdrželi 450 – 500 NZD, zatímco v ostatních sadech se dalo vydělat krásných 800 – 1000 NZD za týden.

Thinning jablek a hrušek: Magduš v akci

Picking (sběr jablek)

Sběr začíná v Motuece koncem února a trvá až do půlky května/konce května dle velikosti sadu. Připravte se na pořádnou robotu. Trhá se celý den od rozednění do soumraku. Protrhávání byla ve srovnání s trháním procházka růžovým sadem. Jablka trháte do bagu, který máte zavěšený jako baťoh, jen zepředu. Naplněný bag váží kolem 15 – 20 kg a zabere vám pár dní si zvyknout na orientaci vysoko na žebříku v korunách stromů s těžkým bagem zavěšeným na břiše. Pokud trháte jablka na svahu, žebřík se povážlivě naklání, ale není se čeho bát, stabilní je dost.

 

Jablka se z bagu opatrně přesypávají do dřevěných boxů, kterým se říká bin. Funguje to tak, že látkové dno bagu je přichyceno provazem k háčkům po stranách bagu. S naplněným bagem přijdete k binu, hluboce se předkloníte přes stěnu boxu (jak hluboko záleží podle naplnění), odháknete dno bagu a vytvoříte tak látkový tunel, kterým jablka za houpavého pohybu stěnou bagu ze strany na stranu necháte kontrolovaně sklouznout do binu. Záleží na odrůdě, ale prakticky pokaždé je nutná zvýšená opatrnost při vyprazdňování bagu, aby nedošlo k potlučení ovoce. Šéfovo nejčastější věta na sadu byla: „Nice and easy!“

 

Váha běžného binu jablek se pohybuje v rozmezi 350 – 380 kg, tedy do něj naházíte v průměru 18 – 22 bagů (dle odrůdy). U hrušek je velikost binu a bagu menší. Sběr je tak jednodušší.

Cena za bin se odvíjí také od typu jablek. V našem sadu se neplatilo dobře, počítejte, že u jiných zaměstnavatelů si můžete vydělat 2 – 5 dolarů za každý bin navíc.

Za Royal Gala byla sazba 24 NZD za bin, za Braeburn (Eve, Fuji, etc.) a Jazz 25 – 26 NZD, za Granny Smith 26 NZD a nejvíce za Pink Lady 30 NZD. V ceně za bin je započtena Holiday Pay (8%) a jedná se o sazbu před zdaněním. Pro čistou sazbu odečtěte 17 – 17,5%.

 

Sběr každé odrůdy má svá pro a proti, od kterých se odvíjí rychlost sběru. Denní minimum požadované šéfem bylo natrhat alespoň 4 biny. S postupem času, zvyšující se resistencí na bolest a zdokonalováním techniky sběru podstatně zrychlíte na 6 a více binů denně. Nejlépe se trhaly Granny Smith, kterých nebyl problém natrhat uspokojivých 7 – 8 binů. Pokaždé ale velmi záleží, jakým způsobem a jak kvalitně byl každý strom protrhán (thinning)!

 

Na rozdíl od thinningu se trhalo bez ohledu na počasí. Tedy i v dešti a za ranního mrazu. Zvyknete si… Běžný pracovní týden v hlavní sezóně čítá minimálně 6 – 6,5 dne po minimálně 8 hodinách denně. Na začátku sezóny jsem pracoval tři týdny v kuse bez dne volna. Většina zaměstnavatelů motivuje pracovníky zůstat celou sezónu závěrečným bonusem (1,5 – 3 NZD za bin).

Alternativou k pickingu je práce vhodná především pro holky v Packhousu, tedy baličce. Zde se nasbírané ovoce pečlivě kontroluje, třídí, vyhazuje, balí a nakládá na palety. Platí se zde od hodiny, takže minimálně 14,75 NZD plus Holiday Pay (8%). Ve velkých packhousech (Riverlock, Eastpack) na vás čeká o nějaký ten cent více a 1 dolar navíc za práci v noci.

V období po sklizni jablek přichází v Motuece na řadu sklizeň Kiwi.

Picking apples Motueka

Poslední den sběru - nejlepší pocit vůbec

Picking apples Motueka

Sběr v plném proudu

Pruning

Práce přes zimu, prořezávání větví do požadovaného tvaru, počtu pater atd. Většinou jsou vyžadováni zkušenější lokální pracovníci.

Pár slov na závěr

Ze zákona máte nárok na minimální mzdu ve výši 14,75 NZD za hodinu před odečtením daní (plus 8% Holiday Pay). Zaměstnavatel tedy MUSÍ tuto mzdu vyplácet. Výplata se vyplácí bankovním převodem týdně (většinou ve středu, ve čtvrtek). Pokud si vyděláte týdně méně než je minimální mzda, zaměstnavatel musí doplatit zbytek do minimální zákonem dané výše. Realita je jiná. Vyděláte-li méně, máte smůlu. Pokud se začnete ohánět paragrafy, zaměstnavatel vám většinou doplatí, ale zároveň vás vyhodí. Všem farmářům je totiž jasné, že na Zéland přijíždí kvanta mladých turistů s Working Holiday vízy, kteří chtějí práci. Farmáři se tak rozhodně nepotýkají s nedostatkem pracovní síly, ba právě naopak. Majitelé sadů dostávají denně několik emailů žádajících o práci a tak vědí, že venku čekají zástupy lidí ochotných pracovat za minimální mzdu. Tento fakt nepřispívá dobrému chování farmářů ke svým zaměstnancům, které někdy hraničí s vykořisťováním a otroctvím (pozor na indické kontraktory).

 

Pokud jedete na Zéland si vydělat hromady peněz, tak na to zapomeňte. Pokud hodláte Zéland procestovat, našetřené peníze lehce utratíte. A našetřit je také není až tak jednoduché… Každý farmář platí jen to minimum, co musí.

Stalo se nám mnohokrát, že předem domluvená sazba za protrhaný strom se na výplatnici záhadně snížila, po farmářovo zjištění, že jsme pracovali až moc rychle. Pokud máte v řadě poloviční strom, můžete být rádi, zdali vám ho vůbec započítají jako půlku sazby. Pokud se vám podaří potlouct jablka při sběru, máte z toho samozřejmě pokuty až vyhazov ze dne na den.

Pohlídejte si, jakým způsobem je účtována Holiday Pay. Jestli je zahrnuta v sazbě za strom/bin nebo se platí zvlášť, abyste se pak nedivili. Klasickým případem dalších odvodů je, že platíte za ubytování na farmě. My jsme platili 20 NZD denně plus energie na konci měsíce za velmi jednoduchou, ale pěknou buňku (ložnice, kuchyně a záchod). Občas ale farmáři nemají stud si říct o

30 – 60 NZD týdně za místo v polorozbořené stodole nebo stání v autě na zahradě.

 

Na závěr bych rád řekl, že půl roku na sadě byla úžasná zkušenost, práce byla tvrdá (říká se, že sběr jablek je nejtvrdší práce na Zélandě), ale o to jsem měl větší motivaci trhat více binů, překonat sebe sama a vydržet až do konce sezóny a nevzdát to, jako většina mladíků. Potkáte spousty skvělých lidí, zažijete autentickou zkušenost ze života na vesnici a poznáte kolik dřiny stojí za obyčejným jablkem, které si koupíte v supermarketu.